Morbus Parkinson, jedna nemoc s mnoha tvářemi se díky vědě dostává do světla poznání a ztrácí svou "masku". Parkinosonova choroba (PD) je progresivní porucha nervového systému, zapříčiněná degenráciou a následným odumřením nervových buněk zodpovědných za sekreci neurotransmiteru dopaminu. Jelikož dopamin funguje jako přenašeč impulzů mezi jednotlivými neurony, jeho abnormální hladina má za následek několik nepříjemných symptomů provázejících PD. Mezi tyto symptomy lze zařadit tremor (třes), rigiditu (svalovou ztuhlost), těžkopádnou chůzi a také, některé psychiatrické příznaky, které se mohou vyskytnout jako přidružené onemocnění- demence, úzkost a deprese.

Kmenové buňky se dlouhodobě jeví jako slibná terapie pro mnohé onemocnění. Lidské tělo se skládá z více než 200 různých somatických, diferencovaných buněk. Tyto buňky jsou specializované na to, aby vykonávali svou funkci jako součást jedné orgánové soustavy, například: buňky plicního epitelu, kožní buňky, bílé krvinky a podobně. Kmenové buňky mají jednu velmi odlišnou vlastnost od těchto tělových, a to, že se dokáží změnit téměř na jakýkoli jiný druh buňky (embryonální kmenové buňkách na jakékoliv tkáň / kmenové buňkách omezená diferenciace). Jelikož PD je neurodegenerativní porucha, dochází k poklesu počtu těchto specializovaných buněk v mozku. Implantace kmenových buněk může tedy zvýšit koncentraci neuronů vylučujících dopamin a tím pozitivně ovlivnit některé symptomy PD.

Využití kmenových buněk se stává nadějí pro budoucí pacienty s PD. Nedávno publikovaná studia od profesora Shi Qing Zhang s kolektivem odhalila slibné výsledky, naznačující možnost využití kmenových buněk pro léčebné účely pro pacienty trpící PD. Pro účely jejich studie zvolili NSC (Neural Stem Cells), které za použití speciálního média diferencovaly na buňky substantia Nigra (SN). Substantia Nigra je část mozku zodpovědná za pohyb a odmeňovanie- těmito buňkami je tedy vylučován i dopamin. Tyto buňky následně implantovali do ztratí potkanů, kteří vykazují příznaky Parkinsonovy choroby (Rat Model of 6-OHDA-Lesioned PD). Následně provedli apomorfinové rotační test. Jedná se o behaviorální test při kterém lze odhalit lézi striata (vyhodnotit motorické schopnosti jedince), která je specifická právě pro PD. Porovnání kontrolní a léčené skupiny ukázalo účinnost transplantace těchto kmenových buniek.Pri opakovaném testování je viditelné zlepšení v motorických schopností myší 16 týdnů po transplantaci.

Růstový faktor- jedna z překážek v léčbě pomocí kmenových buněk se stává pomalu zdolání. Při diferenciaci kmenových buněk bylo mnohokrát nutné využít růstový faktor (GF). Tato molekula odpovídá za buněčnou proliferaci a expozice této látce v nepřiměřeném množství může způsobit množení rakovinných buněk. Team profesora Zhanga ale dokázal efektivně diferencovat buňky i bez použití GF. Vytvořil totiž specifickou matrix za použití SiO2, která působí jako signál pro kmenové buňky k diferenciaci na požadované neurony secernující dopamin.